Jód, štítná žláza a zdraví

 

Hormony štítné žlázy jsou pro organismus nepostradatelné. Nemají speciální cílovou tkáň, působí prakticky na všechny buňky, které pro ně mají receptory membránové, mitochondriální nebo jaderné. Zasahují významně do řízení metabolických dějů, srdeční činnosti, nervosvalového přenosu a termoregulace. V útlém věku jsou klíčovými působky růstu a diferenciace neuronů a funkcí centrálního nervového systému.

Normální štítná žláza může své hormony tvořit pouze tehdy, má-li zajištěn dostatečný přívod jodidu nebo jódu, který je součástí molekuly, thyro/e/xinu (T4) a trijodrhyroninu (T3).

V časném období intrauterinního vývoje (asi do 12. týdne), získává lidský zárodek hormony štítné žlázy od matky. Po 12 týdnu je jeho štítná žláza již schopna vlastní tvorby T4 a T3, pokud je ovšem správně vyvinuta a má zajištěn dostatečný přísun jódu transplacentární cestou.

Po narození je již organismus závislý na dodávce jódu potravou. V optimální situaci, kdy je dítě plně kojeno,  závisí plně na obsahu jódu v potravě matky. Pokud je dítě po narození odkázáno na umělou výživu je nutno zvolit vhodné nahrážky mateřského mléka.

 

Jak zajistit dostatečný přívod jódu ve stravě?

Jód je obsažen především v mořské vodě a tedy také v mořských produktech – krevetách, ústřicích, krabech, v mořských řasách a rybách. Zde ovšem záleží, v kterých vodách se daný typ ryb obvykle nachází; rozdíly jsou velké. Dále je jód obsažen v jedlé soli, dodávané do maloobchodní sítě, podle našich norem by jeden kg soli měl být obohacen o 25 až 35 mg jodidu draselného. Průzkum jódové komise Ministerstva zdravotnictví však dospěl k závěru, že dík snadné sublimaci jód/did/u a stávající výrobní technologií nelze deklarované množství jodidu na konci výrobního procesu spolehlivě zajistit. I tak je řeč jen o maloobchodní sítí; průmyslově vyráběná sůl, která se používá ve velkoobchodní potravinářské síti jódidovaná není.

Průměrně pestrá středoevropská strava (rozumí se 5x denně jídlo, obsahující jednou až dvakrát týdně mořské ryby), zajistí v průměru dodávku 70-80 mikrogramů jódu.

Mezinárodní rada pro řešení chorob z nedostatku jódu (ICC IDD), ustanovená při Světové zdravotnické organizaci v Ženevě, doporučuje následující denní dávky jódu:

VĚK MIKROGRAMŮ JÓDU
0-6 měs.  60
6-12 měs. 90
3-6 let  90
8-17 let 120
dospělí 150
těhotné ženy 200
kojící matky 200

 

ICC IDD vychází jednak z porovnání denních ztrát jódu při moči a stolici vzhledem k potřebné denní dávce, jednak z potřeby určité rezervy jódu ve štítné žláze. Tato rezerva nutná k adekvátnímu sekrečnímu vyhověním mentálním požadavkům organismu na hormony štítné žlázy.

Odpad jódu do moče (jodurie) spolehlivě odráží dynamickou rovnováhu mezi přívodem, rezervou a potřebou jódu v organismu. Normální hodnoty jodurie se pohybují mezi 100 a 300 ug/100 ml moče. Hodnoty pod 50ug/100 ml svědčí pro závažný nedostatek jódu.

 

Jak se dlouhodobě deficit jódu projeví?

Nejde jen o jodopenickou strumu, která se podílí až 80% na onemocnění štítné žlázy a vede dříve či později k poruše jejích funkcí. Multicentrická studie WHO uveřejnila v r. 1989 alarmující poznání o významném podílu jódového deficitu na zhoršení mentálních funkcí dětí i dospělých a jejich vylepšení po saturaci jódem. V Úmluvě o právech dítěte (1990) je článek hodnotící jódový deficit jako hlavní příčinu mentální retardace v celosvětovém měřítku.

Rovněž významné procento předčasných porodů a potratů, poruch menstruačního cyklu a plodnosti jde na vrub nedostatku jódu.

  • Pokles tělesné a duševní výkonnosti také může být součástí nedostatku tohoto stopového prvku.
  • V literatuře je uváděn i zvýšený výskyt folikulárních neoplasií (např. cystická mastopatie) v endemických oblastech.
  • Nezanedbatelným je i dopad nedostatku jódu ve sféře zemědělské a veterinářské.
  • ČR byla v roce 1992 zařazena do skupiny evropských zemí s lokálním jódovým deficitem.

 

Výsledky n pilotních studií, které zahrnují vyšetření stovek školních dětí a dospělých, tomu odpovídají. Varovné jsou nálezy jodurií a zvětšených objemů štítné žlázy u matek a novorozených dětí – negativně předčily očekávání vyšetřujících týmů.

Bylo by proto nanejvýš žádoucí věnovat celospolečenskou pozornost této problematice a zajistit velkoplošnou dodávku jódu obyvatelstvu. Do té doby zůstává na lékařích rozhodnout zda ohroženými skupinami (těhotné a kojící ženy, kojenci a mladiství v pubertě) předepsat cílený přísun jodidových tablet, které jsou k dispozici bez preskripčního omezení.

I tím se můžeme přiblížit cíli Světové zdravotnické organizace zajistit všem obyvatelům dostatečnou dávku jódu.

Účinnost a schválená zdravotní tvrzení dle platných nařízení EU:

Jód:

  • Přispívá k normální tvorbě hormonů štítné žlázy a k normální činnosti štítné žlázy
  • Přispívá k normální činnosti nervové soustavy
  • Přispívá k udržení normálního stavu pokožky
  • Přispívá k normálním rozpoznávacím funkcím
  • Přispívá k normálnímu energetickému metabolismu 

 

Z převzatého zahr. materiálu

zpracoval Ing. Bolek